Náš příběh se začal psát v prosinci 2017. Tehdá ještě s přítelem domluvili, že by bylo fajn začít uvažovat o potomcích. Nechala jsem si vyndat hormonální tělísko a řekli jsme si, že tomu necháme volný průběh. A že se třeba do svatby v dubnu 2018 zadaří.
Když ani po 3/4 roce nic, zašla jsem ke své gynekoložce. Ta poslala manžela na spermiogram – závěr: špatná morfologie. Objednali jsme se do CARu, podle recenzí na internetu, jsme vybrali IVF CUBE. Tam udělali další vyšetření. Závěr – manžel špatná morfologie, já nízká ovariální zásoba (v dubnu 2018 AMH 0,2!). Takže skoro žádná ovariální zásoba vajíček. Na to, že mi bylo 32let. Začali jsme chodit na nativní ivf cykly. Byli jsme asi 4x,bohužel buď se embryo nechytlo, nebo bylo vajíčko nezralé, přezrálé nebo ve folikulu nebylo. Doporučovali dárkyni.
Poté jsem v červnu 2019 narazila na paní Alenku (poradkyně kolem IVF) a domluvila si s ní osobní setkání společně i s manželem. Doporučila nám jinou kliniku (PFC), kde jsme v září 2019 nastoupili na léčbu přímo k panu primáři. Udělali potřebné vyšetření – genetiķu, imunologiii – vše v pořádku. Hematologii jsem podstoupila již dříve kvůli riziku dědičnosti – prokázána Leidenská mutace – heterozygot. Nejdříve jsme zkusili 2x IUI, ale nic, poté jsme šli do jedné hormonální stimulace IVF. Ale tam jsme dopadli „jak sedláci u Chlumce“. Vysoké dávky hormonů a bez reakce. Nakonec jsme se dohodli na nativních cyklech pomocí spreje Lenzetta a Utrogestanu. Dvakrát jsem se dostala až k transferu embrya, ale nikdy se nechytlo.
Poté mě pan primář poslal na laparo z důvodu podezření neprůchozího levého vejcovodu. Vejcovod mi v červenci 2020 odebrali, byla v něm zánětlivá tekutina. Manžel ten měsíc šel na operaci varikokély, která ho trápila už v 18 letech a teď znovu. A doufali jsme, že stav morfologických spermií by se mohl zlepšit. Sláva se nekonala, dle DNA fragmentace 58%. S takovými výsledky, kde oba máme problémy, jsme se v září 2020 dohodli, že požádáme o adopční řízení. Že svoje děti mít asi nebudeme. Začala jsem být bohužel v přechodu – návaly ,horko, pocení…pan primář měl se mnou svatou trpělivost.
Nikdy nenaznačil ani slovíčkem ohledně darování vajíček. Takto jsem tam jezdila zhruba půl roku od operace 07/2020 do března 2021. A absolutně nic se na vaječnících nedělo. V březnu 2021 přece jen svitla naděje -na levém vaječníku se objevil folikul, takže to znamenalo rychle „zaútočit“. Odebrání bez narkózy se podařilo, vajíčko ve folikulu bylo, ale bylo takzvaně nedozrálé😪. Zkusí ho nechat dozrát…..druhý den volali z kliniky – vajíčko dozrálo a oplodnilo se z manželových spermií a začíná se vyvíjet. To byla sobota 27.3.2021, v úterý 30.3.2021 mi zavedli hezké embryjko. Po poradě s embryology jsme nedali žádné jiné metody kromě ICSI. Vždy jsme něco dávali -ať to bylo embryoglue, LAZT apod., tentokrát vůbec nic.
Dne 15.4. jsem si udělala test a byl pozitivní❤ Po 7 zoufalých pokusech. Dnes jsem ve 31tt, všechno je v nejlepším pořádku. I výsledky různých screeningů a vyšetření. A doufám, že to pro nás a naší rodinu bude ten nejkrásnější vánoční dárek – s datem 15.12.2021🙂
V.