MUDr. Marcel Štecl, Ph.D, vedoucí lékař kliniky
"Přinášíme naději, kde se sny mohou přeměňovat ve skutečnost."
Ptali jsme se MUDr. Marcela Štecla, Ph.D. z kliniky Reprogenesis na stále diskutované téma ovariální stimulace. Dozvíte se zajímavé shrnutí, jak to vlastně je.
Pan doktor vystudoval LF MU v Brně, postgraduální studium absolvoval na LF UP v Olomouci. Atestaci z reprodukční medicíny má od roku 2014 a krátce na to začal vést také tým kliniky Reprogenesis. Je členem odborných společností, vč. ESHRE. A nyní už pojďme na otázky.
Jaká vyšetření by měla předcházet zahájení stimulace?
Záleží na tom, jestli se jedná o první nebo již několikátou stimulaci. Před první stimulací se obvykle neobejdeme bez ultrazvukového vyšetření (např. k vyloučení vaječníkových cyst) a vyšetření AMH a zjištění hmotnosti pacientky. AMH a hmotnost pacientky nám pomáhá stanovit optimální dávku stimulačních léků, tak abychom pacientku zbytečně „nepřestimulovali“ a tím ji neohrozili na zdraví. Nebo naopak „nepodstimulovali“ a tím ji snížili šanci na úspěch, protože může mít málo embryí.
U dalších následných stimulací již stačí obvykle ultrazvukové vyšetření (nejčastěji k vyloučení vaječníkových cyst), dávku léku buď ponecháváme stejnou, pokud předcházející stimulace byla optimální, případně ji upravujeme podle předchozí stimulace.
Je nějaká situace, kdy stimulaci nedoporučíte?
Pokud není pacientka zdravá. A to jak krátkodobé onemocnění typu respirační virózy nebo angíny, případně jiné infekční onemocnění. Dále pak jsou to dlouhodobá onemocnění, která vylučují stimulaci, protože ta by mohla pacientku ohrozit na životě. V těchto případech je třeba spolupracovat s příslušným lékařem, který se o pacientku s dlouhodobým onemocněním stará. Stimulaci lze zahájit až poté, co je onemocnění stabilizované a rizika jsou tak minimalizována.
Dále tam, kde nemá stimulace smysl, zejména v případech, kdy je ovariální rezerva tak nízká, že se i při použití maximální stimulace nedaří získat více než 1 – 2 oocyty. V těchto případech je stimulování injekcemi jen zbytečným utrácením peněz.
Podle čeho se vybírá konkrétní stimulační protokol?
Je to vyloženě individuální, většinou u pacientek s očekávanou dobrou nebo vyšší reaktivitou vaječníků spíše preferujeme antagonistický protokol (tzv. krátký protokol), který je bezpečnější z hlediska případné hyperstimulace naopak u pacientek s očekávanou nižší reaktivitou vaječníků si můžeme dovolit použít i agonistický protokol (tzv. dlouhý protokol) nebo flare up protokol (tzv. ultrakrátký protokol), při kterých se někdy podaří získat více vajíček. Celkově je ale stanovení protokolu a dávky léků alchymie vyžadující dlouhodobé zkušenosti se stimulacemi.
Dá se nějak „předpovědět“, kolik bude vajíček?
Velmi obtížně, zejména u pacientek, které mají očekávanou dobrou až vysokou reaktivitu vaječníků je přesný počet vajíček vždy tak trošku překvapením dne.
Může dojít k předčasné ovulaci před odběrem a je to časté?
Ano může, naštěstí je tato situace při standardních stimulacích, při nichž podáváme injekce blokující spontánní ovulaci, vzácná. Může být způsobena tím, že jsou injekce, které blokují ovulaci nasazeny pozdě nebo je na ně tělo „rezistentní“. Další situací, při níž může dojít k ovulaci ještě před odběrem vajíček je chyba v načasování aplikace injekce, která ovulaci spouští (ovulace nastává obvykle za 36 – 37 hodin po této injekci). Naopak např. u nativních cyklů, které jsou prakticky bez medikace tato situace nastává poměrně často, ale těchto případech s tím my i pacientky většinou počítáme a když nastane, tak z toho nejsme smutní a jdeme dále.
Více o klinice najdete zde, recenze na kliniku zde
Bližší informace o stimulačních protokolech a průběhu stimulace najdete na našem webu.