Vždycky je naděje
Chcete podpořit ostatní příběhem se šťastným koncem? Nebo se chcete prostě vypsat z toho, čím procházíte? V této rubrice máte možnost…
Příběhy nejsou z důvodu zachování autenticity redakčně upravovány, a to ani po pravopisné stránce.
Vaše příběhy posílejte na – pribehy@dvecarky.cz
Začátek příběhu zde a pokračování zde
„Když nemůžu mít vlastní děti, budu alespoň tou nejlepší mámou/ šéfovou svému týmu“, říkala jsem si. Dnes už vím, že to tak úplně nefunguje a že workoholismus z vás dobrého šéfa neudělá…
Uplynul nějaký ten … Zobrazit více..
Začátek příběhu zde
Z prvního IVF jsem se musela chvíli vzpamatovávat. Dodnes mi z prvního IVF do breku a vlastně nechápu, proč jsme na klinice zůstali. Ale zůstali jsme. A po 4 měsících … Zobrazit více..
Psal se duben roku 2019 a já jsem si seděla na obláčku štěstí. Pamatuji si ten den jako dnes. Čekala jsem na letišti na svého francouzského prince (manžela) a popíjela kávu. Po x letech strávených v Paříži mi odsouhlasil stěhování do Čech a založení rodiny. … Zobrazit více..
První šestinedělí bylo náročnější, než jsem čekala. Hodně jsem krvácela a trvalo opravdu 6 týdnů, než to přestalo. Hned po šestinedělí jsem šla na kontrolu k Hulvertovi. Řekl, ať jedu na dovolenou a až se … Zobrazit více..
První část příběhu najdete zde
V šoku jsem opustila kliniku a s pláčem volala manželovi. Určitě to špatně dopadne a navíc já dvě nechci, co budeme dělat. Manžel plakal štěstím, jeho tajný sen se splnil. Na další kontrole se začal … Zobrazit více..
Reklama
Nenašli jste, co jste hledali? Máte nápad, jak web vylepšit? Nebo nás chcete naopak pochválit? Ozvěte se :-)