Můj příběh (a proč vznikl tenhle web) – díl osmý

Předchozí díly – 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7.

Jestli jste si mysleli, že to s IVF pro nás skončilo, tak to jste se tedy spletli :). I když jsem během těhotenství říkala doktorovi, že možná ani další nebude, loučil se se mnou při odchodu z porodnice se slovy: „Tak za rok!“. To určitě, říkala jsem si…

Jak jsem psala v předchozím díle, byly problémy s kojením, takže jsem odsávání mléka zvládla do 6 měsíců a pak jsem, abych neskončila v blázinci, skončila. A očekávala jsem menstruaci. Ale co se nestalo – moje divné cykly se po porodu nespravily. 3 měsíce po ukončení kojení jsem byla na prevenci a bylo mi sděleno, že se to chystá každým dnem. Jo, každým dnem nakonec bylo za měsíc.

A kdo už jedno dítě po peripetiích má, jistě potvrdí, že se mu dostává opět dobrých rad – „To už půjde samo“, „Tak už na to nemyslíš, takže otěhotníš, ani nebudeš vědět jak“, „Mám známou, co má první z IVF a pak další 3 přirozeně, to bude i u vás.“ Tak jo! Tak jsme na to pár měsíců čekali, malý oslavil rok a překvapivě na testu…NIC. Tak jsem se objednala na duben na kontrolu do CAR. Nechtělo se nám čekat, protože kdo ví, jak dlouho to bude trvat. Minule to zabralo od vysazení antikoncepce do porodu téměř 4 roky.

Ještě trochu zamyšlení. Těm, kdo zatím bojují o první dítě, to bude možná připadat hloupé nebo malicherné. Ale já jsem se fakt trápila. Jak jsem opět nasedla do vlaku řešení neplodnosti, byla jsem nešťastná z pocitu, že by syn měl být jedináček (přitom na tom není nic špatného). Vyčítala jsem si, že mu neumíme dát sourozence atd. a co budeme dělat, když to nepůjde. Měli jsme od začátku strop 4 IVF. Ale to jsem zase (jako vždy) přemýšlela dopředu. Obecně si myslím, že je skoro jedno, o kolikáté dítě se snažíte, protože vás to může trápit úplně stejně. Samozřejmě s výjimkou situace, kdy člověk balancuje na hranici bezdětnosti.

Po našem CAR se mi vlastně stýskalo. Doktor se skoro trefil, nepřišla jsem za rok, ale za 14 měsíců :). Poslal mě znovu na hormonální profil a u ultrazvuku byl stejně jako já překvapen, že vidí žluté tělísko, proběhla tedy ovulace! U mě jev ojedinělý 🙂 Domluvili jsme se, že pokud bude vše v pořádku, v příštím cyklu zkusíme stimulovaný KET. Měli jsme zmražené dvě moruly spolu, tak padlo doma rozhodnutí, že dáme obě. Občas se mi do toho nechtělo, malej v noci nespal, byla jsem pořád utahaná. Ale 17.5. – 15 let po maturitě, jsem si šla pro ty dva kousky. A říkala jsem si, že teda nebude nic moc, když pojedu začátkem července těhotná na dovolenou. Jojo, ty plány.

Samozřejmě jsem nevydržela netestovat brzo. Sedmý den jsem ráno namočila mamatest a nic. Poprvé po transferu žádný jasný výsledek. Takže jsem naklápěla test pod světlem, fotila ho na toaletním papíře, na bíle stěně, pod oknem, s bleskem, bez blesku, upravovala filtry…A přesto, že mě moje dobrá kamarádka uklidňovala, že když ona ducha nevidí, tak že tam klidně může být a navíc, že je ještě brzo, nebylo mi dobře. No zkrátka znáte ty pocity. Nic tam nebylo ani 8. a ani žádný další den. Potvrdila to i krev. Zklamání to bylo, znamenalo to, že nás čeká další IVF. A bylo potřeba to taky sladit s dovolenou pana Doktora, protože jsem nechtěla řešit stimulaci s nikým jiným.

Takže jsme se dohodli, že počkáme jeden cyklus. Pak začnu zase mazat testosteronem (tentokrát neměli mast, ale gel v pytlíčku a z toho teda určit třetinu byl trochu boj) a brát Estrimax, protože Klimonorm mezi tím přestali vyrábět. Po vysazení léků přišla MS a já doufala, že to vyjde dobře, aby se to nekrylo s Doktorovým volnem. Začátkem července jsme byli na dovolené ve Slovinsku, kde jsme si od všeho odpočinuli, protože rok a půl staré dítě dostatečně všechny (vč. prarodičů) zaměstnalo. Navíc jako bonus si ještě rozseklo obočí o noční stolek. Díky bohu za náplasťové stehy.

Menstruace stále nepřicházela a já jsem si před narozeninami radši udělala test. Nic na něm nebylo, tak jsem se mohla v klidu opít. Za pár dní jsem měla svátek a sama sobě jsem se smála, proč si dělám test znova. Ale 50DC je 50DC. A pak nastal šok – na testu byla slabá čárka. „Ty vole, vidíš to?“ říkám jedenapůlleťákovi. Neříkal nic, asi to čekal :). Jestli něco, tak jsme byli opravdu překvapení, vždyť si jistě pamatujete naše poslední dobrodružství se spermiemi. Ale ani jsme se nestihli nijak radovat nebo tak, večer jsem začala špinit, ráno čárka zeslábla a začala jsem krvácet. Další den jsem byla plánovaně u Doktora, abych si vyzvedla léky na stimulaci. Byl trochu překvapen z informace o pozitivním testu, tak jsem šla ještě na krev, ale HCG už bylo negativní. Proběhlo u mě tedy biochemické těhotenství. Takže jsme se vrátili k původnímu plánu a čekalo nás další IVF.

A rada na závěr, když jdete na vyšetření a krvácíte, je dobrý, nedat si kalhotky obráceně :)))

Další díl zde

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.