Jenže se mi objevila cysta na vaječníku, o které jsem se dozvěděla, až když praskla. Naštěstí to proběhlo bez větších komplikací a po důkladném vyšetření jsme zahájili stimulaci v červnu. Všechno šlo dobře, proces stimulace byl stejný jako u IUI, tudíž jsem byla v klidu. Akorát v práci jsem si raději vzala dovolenou a po odběru vajíček jsem nastoupila na nemocenskou. Přece jen práce v knihovně není úplně klidná kolikrát a já jsem celkem ,,stresař“. Neradi bychom něco zanedbali.
Odběr vajíček proběhl bez komplikací, jen mě lehce bolel podbřišek. Ale nic strašného. Odebrali mi 10 vajíček, z čehož se tuším oplodnilo sedm a následně jich pět přežilo. Nechala jsem si hned ten cyklus zavést jedno embryo, které se bohužel neuchytilo a v červenci nás čekalo velké zklamání. I když jsem slyšela od více lidí, že poprvé to prý vyjde málokomu, dostala jsem strach. Ještě jednou jsem apelovala na lékaře, jestli není potřeba většího vyšetření a kde je chyba. Ale říkal, že ani během odběru se na nic nepřišlo, že se to prostě stává. Chtěli jsme jít hned další měsíc do KET, neboť jsme si ta zbývající čtyři embrya nechali zamrazit. A v případě dalšího neúspěchu si dáme od všeho pauzu. Byli jsme i ochotni si připlatit za metody k IVF navíc, jako třeba embryoglue. Pan doktor nám však řekl svůj pohled na tyto rádoby pomocné metody a taky pár statistik, takže jsme nakonec nic navíc nekupovali. Měli jsme už v červenci akorát prodlouženou kultivaci.
V srpnu jsme podstoupili náš první KET, bohužel už ne pod dohledem ,,našeho“ pana doktora. Jak jsme se dozvěděli, pan doktor v CAR údajně celkem narychlo skončil. Důvod neznáme a upřímně jsme z toho byli trošku rozhození. Ale jelikož jsme s přítelem byli domluveni na dalším postupu do budoucna, do KETu jsme i tak šli.
Možná právě to vlastní vnitřní smíření nám pomohlo k tomu, že jsem za 14 dní našla na těhotenském testu dvě čárky. Měli jsme oba velikou radost, ale také jsme věděli, že ještě nemáme vyhráno. A teprve tehdy začal ten největší strach a stres. Za několik dní nás čekal první ultrazvuk v CAR, na který jsem já šla úplně zničená. Raději jsem totiž počítala s tím, že se těhotenství nepotvrdí, abych nedostala další psychickou ránu. Jak velké překvapení pro mě bylo, když nám paní doktorka srdeční akci potvrdila. Na tu radost a slzy dojetí nikdy nezapomenu!
Ovšem stejně jsem chodila na každou další kontrolu, pak už na svou gynekologii, se strachem. Ale plod se vyvíjel naštěstí dobře a v říjnu po prvním screeningu jsem dostala svou první těhotenskou průkazku. Avšak víc jsem se uklidnila až v 17.tt., kdy jsem pocítila poprvé drobné pohyby miminka! Od té doby si těhotenství neskutečně užívám.
V lednu přišla velká komplikace. Jakožto sama předčasně narozená ve 35.tt. mám od dětství zavedený shunt, tzn. hadičku, která mi odvádí mozkomíšní mok do dutiny břišní. Těsně po narození jsem totiž chytla infekci, ze které se vyklubal zánět mozkových blan. Popisování, co to je, by bylo na dlouho a tak jen napíšu, že mi tento systém nyní v těhotenství po několika letech selhal a já musela na akutní operaci. Během níž se mi však rozjel porod, který naštěstí včas zastavili. Nějakou dobu jsem si poležela v FN Motol na neurochirurgii a následně na odd. pro rizikově těhotné. Původně mi hrozili, že tam zůstanu až do termínu, ale naštěstí mě pustili brzy domů. S podmínkou domácího ležení. Celá rekonvalescence byla tentokrát náročnější než v předchozích letech.
Nyní je vše pořádku, ležet už nemusím. A my oba doufáme, že se za pár týdnů dočkáme našeho vysněného miminka! Už víme, že to bude holčička a že budu rodit císařským řezem. To je mi však celkem jedno, hlavní je zdraví mé a naší slečny. Cítím v sobě obrovskou vděčnost a beru to jako zázrak!
Na závěr bych ještě chtěla dodat, že ničeho během naší cesty nelituji. Naopak, oba jsme šťastní. Možná by se nám časem podařilo přirozeně počít a donosit zdravé dítě. Možná taky ne. Kdoví. Každý má tu cestu jinou a já moc držím palce všem, komu se zatím nedaří. Nevzdávejte se!
A kde byl problém? Pravděpodobně nejspíš v hlavě…
Hanka, @knihovnice.hanca
Poznámka redakce – Než jsme stihli příběh vydat celý, tak se Hanka stala minulý týden maminkou krásné a zdravé holčičky 🙂
Reklama
