5 otázek pro odborníka – Ovariální hyperstimulační syndrom

MUDr. David Rumpík, Ph.D., IVF specialista, ředitel kliniky

"Cílem stimulace vaječníků je indukce růstu většího počtu folikulů a zisk přiměřeného počtu vajíček. OHSS je závažným a nežádoucím účinkem léčby, kterému se snažíme předejít."

Ptali jsme se MUDr. Davida Rumpíka, Ph. D. z IVF Zlín na otázky k tématu ovariálního hyperstimulačního syndromu.

Co je ovariální hyperstimulační syndrom a proč vzniká?

Ovariální hyperstimulační syndrom nastává nejčastěji po stimulaci vaječníků, když dozraje větší množství vajíček. Po jejich uvolnění, buď samovolném, nebo po jejich odběru v rámci cyklu IVF, vznikají ve vaječníku tzv. žlutá tělíska. Ta se pak podílejí na produkci látek, které zvyšují propustnost cévní stěny a dochází k nadměrnému průniku tekutiny mimo cévy a v důsledku tohoto procesu pak dochází i k zahušťování krve, zvýšenému riziku tvorby krevních sraženin a také řadě subjektivních potíží.

Dají se určit ženy, které mají vyšší riziko jeho vzniku?

Největší riziko je u žen s tzv. polycystickými vaječníky, které mají velký potenciál reagovat nadměrně na injekční stimulaci růstu vajíček. Riziko ovariálního hyperstimulačního syndromu (OHSS) totiž přímo úměrně narůstá s počtem zralých vajíček.

To, zda k rozvoji toho syndromu skutečně dojde, je ale velmi individuální záležitost. Výjimečně vzniká OHSS i při nízké, podprůměrné tvorbě vajíček a raritně dokonce i v případě přirozeného cyklu a následného těhotenství.

Jaké jsou příznaky a jak poznám, že už je čas kontaktovat lékaře?

Nejčastěji se OHSS projeví pobolíváním v podbřišku, pocity nafouklého a zvětšeného břicha, zažívacími obtížemi. Pokud jsou tyto potíže už výraznější, popřípadě pokud se k nim přidá například i zhoršené dýchání, je vhodné obrátit se na svého lékaře.

Jak se to léčí?

Lehké formy OHSS naštěstí po několika dnech až týdnech většinou spontánně ustoupí. Vyšší stupně OHSS už často vyžadují nutnost zvýšeného doplňování bílkovin, tekutin a léků na ředění krve ve formě podkožních injekcí. Pokud se stav dále zhoršuje, bývá někdy vhodné i odsátí nadměrného množství tekutiny, tzv. výpotku, z břišní dutiny. Nejtěžší formy OHSS pak vyžadují i hospitalizaci, což jsou naštěstí v dnešní době už velmi vzácné případy.

Je vždy nutné odložit při OHSS embryotransfer?

Kromě počtu vajíček hraje naprosto zásadní roli při vzniku OHSS i těhotenský hormon, hCG. Tento hormon se v rámci IVF používá i k naprogramování dozrání vajíček. Pokud by docházelo už po odběru vajíček k rozvoji těžšího OHSS, je ve většině případů vhodné embryotransfer odložit. V případě těhotenství by totiž bylo nemalé riziko dalšího zhoršování potíží.

Nejlepší prevencí rozvoje OHSS je ale včasné odhalení rizika tohoto syndromu a použití alternativních hormonů k dozrání vajíček, tzv. GnRH. Poté k rozvoji OHSS téměř vůbec nedochází. V takových případech je sice nutné odložit i embryotransfer až na některý z dalších menstruačních cyklů, úspěšnost cyklů využívajících zamražená embrya (KET), je ale velmi vysoká a kromě delší časové náročnosti převažují spíše výhody.

Více o klinice najdete zde

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.