Tak trochu detektivka – třetí díl

První a druhý díl najdete zde a zde

Kvalita na jedničku, sliznice 7mm, což není moc, ale bylo to víc než u prvního pokusu,  zase doufáte, že to vyjde.

K udržení embrya jsem tentokrát dostala čípky Amelgen … v kombinaci  s Estrofemem 3x denně mě strašně brněly nohy… svědilo mě tělo … nemohla jsem spát, nic … Po týdnu, když jsem spala dvě hodiny denně a chodila do práce pomalu po čtyřech (tentokrát jsem si neschopenku nebrala, abych na to tolik nemyslela), se změnila léčba na 2x prášek,  1 sprej , 2x čípek .. spánek byl lepší, ale člověk cejtil, že něco asi není dobře … a taky nebylo… Po 14ti dnech přišlo další zklamání…

Další měsíc a cyklus,  šli jsme na druhý KET (naše poslední zamražený embryo), doporučili mi podstoupit ještě kapačky Nitrokiller, který podporujou v děloze prostředí pro lepší uhnízdění… Jedeme stejnou hormonální jízdu, vložení embrya, málo spánku a čekání co bude… BOHUŽEL nic, zase se dostavila menstruace.

V tuhle chvíli si prostě řeknete, že je to v prdeli… PROČ ?!… Nejlepší kvalita… smutek, smutek… SMUTEK a prostě všechno je špatně. Lidi kolem vás ani ty děti kolikrát ani moc nechtěj, ale můžou si teda udělat fajfku, že je maj… anebo se jim podaří otěhotnět během dvou měsíců jako prd…

Jsem nešťastná a smutná… a upřímně bych zabila každýho, kdo řekne: ,,tak příště to vyjde“, ,,tak se na to vyprdni a něco si adoptuj ne?,“ ,, neboj, má to přijít ve správný čas a ten asi nebyl“  … GRRR.

Moje tělo dostalo záhul zase ze všech stran a máme tu plus  dalších  10 kg.. Upozorňuju, že ty nabraný kila předtím jsem nezhubla… takže o to větší mám ,,radost“, že mám plus  22 kg dohromady – dítě nikde … a můžem čekat na další pokus…

Doporučili nám zase tři měsíce pauzu. Rozhodli jsme se pro  4 měsíce a před Vánocema jsme ještě jeli na dovolenou (přece na dovolený se děti dělaj nejlépe).  Tak takový happy end to nemá, nic se nestalo a nic jsme si nepřivezli.

Nyní byl leden 2022 a šla jsem na kontrolu na kliniku, že zkusíme teda další pokus. Už mi bude 37 a hold to není jako v těch 33, že máme dost času kdyby něco… Vzali mi krev… a paní doktorka mě prohlížela.

Najednou si volá druhou doktorku a říká, že tam je něco jako nález … což tahle věta pro mne = rakovina a umřu… už je to tady… oba rodiče na ni umřeli… no, do prdele, proč tak brzo… no málem jsem z kozy odpadla. Naštěstí mi bylo vysvětleno po několika slzách a smrkání, že to může být něco v děloze, co vadí otěhotnění a že mě doporučujou na hysteroskopii. Také se zjistilo, že mi hormony trošku rozházely štítnou žlázu a dostala jsem ještě pilule i na ni, aby toho nebylo málo.

Dobře… tak jsem se objednala na hysteroskopii, což pro neznalce jako jsem byla já,  je kamera do dělohy, aby se vědělo, jak to tam vypadá. Všechno to vidíte na – jak já říkám televizi… a hele… děloha nevypadá, jak by měla…slizniční hrdlo vypadá špatně,  není tam místo na uhnizďování dětí. Vypadá to na vrozenou vadu… seděla jsem na tom křesle a říkám si, tak co teď… a najednou jsem se začala šíleně klepat… sestřička se na mě usměje a říká – už o tom přemýšlíte, co to je ? A ano, měla pravdu… vrozená vada a není tam slizniční hrdlo a není tam místo, kde by se to embryo uchytilo a rostlo..

Takže to všechno bylo zbytečný? Zdemolovaný tělo po hormonech, peníze, čas… naděje.. .stres..

Ano, bylo … všechno bylo úplně zbytečný a kdybych to zkoušela 10 let, tak se to nikdy nepovede.

Beru to jako plus, že se na to vůbec přišlo.. ale naštve to, né, že ne.

Naštěstí pan doktor mě utěšil, že tam pořád nějaká šance je. Budu muset podstoupit operaci pod narkózou – hysteroskopie – remodelace dělohy… Poté se uvidí, zda se to zahojí, jak má a bude ta možnost jít na další, snad už povedený IVF.

Operaci už mám za sebou a brzo mě čeká kontrola, tak mi můžete držet palce a doufat, že jednou napíšu ten HAPPY END,  co si přeje každá ženská toužící po dětech .

Díky, že jste to dočetli až sem!

K.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *