V předchozích dílech endoseriálu jsme si pověděli, co je to endometrióza, jaké jsou příznaky, jaké jsou případné druhy léčby, jaké jsou stupně této nemoci a mnoho dalšího. Ale nyní se dostávám k mému příběhu, což asi bude pro většinu z vás zajímavější.
Jaký je život s endometriózou neboli s endokamarádkou, někdy s endomrškou – zkrátka život s Endo🎗. Ptáš se, proč mám tolik názvů❓
Protože jsem s Endo zažila horší i lepší období. Období, kdy jsem ji neměla ráda, kdy jsem byla na ni naštvaná 😠 a pokládala jsem si otázku: „Proč zrovna já?“ Ale je jedno, která z nás jí má součástí života, protože to není příjemné pro nikoho. Na druhou stranu se z ní stala endokamarádka 🤓, protože jsem si uvědomila, že mě šetří od bolestí, který k ní patří 🙏, a naučila mě spoustu věcí. Ale o tom později. Vezmu to pěkně od začátku…
Endo hodně souvisí s menstruací, tak začněme u ní. Každá má své dny nějak pojmenované. Já například „Červená lady“.
Jeden z příznaků Endo, je silná a hoooodně bolestivá menstruace. Když zapátrám do minulosti, tak jsem své dny měla vždy pravidelné a „téměř“ bez bolesti. Téměř je v uvozovkách, protože teď vím, že tam bolest byla. Ale myslela jsem si, že je to normální, že to k tomu patří, že každá to tak má, a i všude v reklamách jsou návody, jak odstranit menstruační bolest.
Moje bolesti byly 1.-2. den a dalo se to celkem zvládnout v pohodě. Málokdy jsem si vzala prášek na bolest. Nebylo to nic proti tomu, co mají holky, když Endo má svou moc.
Dokud jsem brala HA, tak si myslím že byla Endo na uzdě, že ji to brzdilo.
Víc příznaků se objevilo po vysazení. Teď se to dá těžko odhadnout, ale vnímám to tak.
Když jsem zpětně pátrala, kdy jsem zaznamenala, že se se mnou něco děje, byl duben – květen 2018. Často jsem seděla v křečích a říkala jsi „Co je?“. Proč mě to břicho bolí? To, že jsem měla často problém s vyprázdněním, jsem věděla, ale byl i týden, kdy jsem nemohla jít na velkou. To už se ty křeče v břiše dost stupňovaly. Jedla jsem laktobacily 💊 a bílé jogurty, což pomohlo trošku, ale žádný zázrak to nebyl. V tomhle stavu se moc nedalo normálně fungovat, takže jsem navštívila svého praktického doktora 🩺 s nadějí, že zjistím, co mi je a bude líp. Ale stav se zhoršoval…
Po sdělení doktorovi, že mě bolí břicho a není možné se vyprázdnit. Řekl, že to s tím souvisí. Což mě napadlo taky. Dává to logiku. Odešla jsem s několika recepty. A připadala jsi, jak když jsem vykoupila lékárnu 🤣. Po užívání to trošku zabralo, ale spíš moc ne. Ale pořád jsem tomu dávala šanci. Přece jsem to užívala chvíli, tak to chtělo čas, než to zabere.
A taky, že jo, ale bohužel opak byl pravdou. Nejen, že mě bolelo břicho, ale ještě se k tomu přidala záda.
Bolest byla spíš na spodní části zad a vystřelovalo to do levé kyčle. Jako bych v ní měla oheň. Málo kdy si beru prášek na bolest, ale tohle se nedalo vydržet, takže mě zachraňovala růžová pilulka – ibalgin. Kupodivu to zabíralo i na to břicho, takže bylo chvíli fajn, ale věděla jsem, že to není řešení. Takže jsem opět naklusala k obvoďákovi s informaci, že k problému s vyprazdňováním se přidala ještě záda. Zkontroloval na zádech, co mohl a nic samozřejmě nenašel. Takže mi aspoň předepsal 10 rehabilitací, že to můžu mít od toho, jak mám sedavý zaměstnání, což mě taky napadlo.
Rehabilitace se protáhly skoro na celý srpen 2018.
Byly fajn. Příjemná „masáž zad“ – bych to nazvala. Ale jednou moje sestřička měla dovolenou a šla jsem k jiné. Ta nechápala, jak mě to může bolet, když mám vše v pořádku. Poradila mi nějaký cviky na doma. Takže jsem i doma cvičila. Rehabilitace odchozený a úleva žádná. Říkala jsem si, že to chce třeba chvíli čas.
Mezitím jsme v průběhu srpna koupili dovču na Rhodos, tak jsem se těšila a doufala, že do té doby budu fit, ale o tom zas příště.