Po svatbě, v roce 2016, jsme se shodli, že je čas na miminko. Moje představa, že vysadím antikoncepci a do měsíce budu těhotná, byla těžce mimo 
Ani po roce nebyly na testu dvě čárky, proto nás poslala paní doktorka na kliniku Fertility do KV. V roce 2017 jsem začala Clostiĺbegytem, ale bez úspěchu. V roce 2018 v létě, na dovolené v Chorvatsku (naštěstí asi dva dny před odjezdem) mě začalo bolet břicho, začalo špinění sotva jsem chodila. Menstruaci jsem měla v té době několik měsíců velmi nepravidelnou, proto mi nepřišlo nic zvláštního. Bolest sama ustoupila, ale začala jsem na sobě pozorovat těhotenské příznaky.
Bála jsem se po předchozích zklamáních udělat test, a tak jsem vyčkávala. Vydržela jsem týden a bolesti znovu. Test pozitivní. Ale vzhledem k haprujícímu tlaku a šíleným bolestem, jsem svolila a jela do nemocnice. Přes cystu nebylo nic vidět, ale testy mluvily jasně. V nemocnici jsem trávila několik dní, kde mi dávali naděje, že těhotenství je hraniční (hCG), a zachrání to. Po několika hodinách, že zase ne. Nakonec z toho bylo mimoděložní těhotenství.
Moje mamka seděla na posteli a říkala: „Neboj, do roka a do dne, jsi v tom! Slibuju!” To bylo 10.8.2018. Následující rok, jsme pomocí léků pokračovali v krasojízdě, ale stále bezúspěšně. V roce 2019 na dovolené v Řecku, jsme se s manželem domluvili, že není na co čekat, a půjdeme do IVF. Hned po příjezdu nás objednali na kliniku a 18.7.2019 začala se stimulací. 5.8 jsem absolvovala punkci – 10 vajíček, kvalitních 6, z toho vydržely dvě a 10.8. šla na vložení. Nakonec jsme vložili obě dvě a doufali v zázrak.
10.8. pro mě silný den – rok po mimoděložním těhotenství , rok od úmrtí moji prababičky, a vložení nového života. Holky, skoro každá to znáte, ale těch 14 dní, kdy čekáte na výsledek, byly snad nejdelší týdny v mém životě. Nevydržela jsem a 9. den zkusila test. Příznaky by byly , ale to umíi i hormony, proto jsem si řekla, že buď anebo! A pozor!!! Byly tam! Nádherné dálnice! Poté jsem testovala každý den, jestli se mi to nezdá, nebo jestli nezmizí a ne! Byly tam! Pořád ty stejný čárky! Tak moc jsem doufala, až mi v práci zazvonil telefon, kde mi jako nejkrásnější zprávu potvrdili těhotenství.
A pak zas ten šílený maraton nedočkavosti na ultrazvuk , první screening, druhý screening , nákupy … 17.4.2020 přišla na svět císařským řezem naše princezna Julie. Říkáme jí Božidara, protože je to opravdu Boží dar 
Po roce a kousek, jsem na sobě opět pozorovala těhotenské příznaky. Zase ty strachy, že test bude negativní, že to mám vsugerované a podobně. Nicméně test byl pozitivní. Bohužel přišly bolesti, krvácení a tak jsem věděl , že je něco špatně. Vzhledem k tomu, že bolesti byly hlavně večer, navštívila jsem pohotovost. Hodnota hCG byla 328, při vyšetření jsem myslela, že polezu po stropě bolestí. Měla jsem přijít na druhý den ráno na krev. Krev odebrali, ale paní doktorka asi už tušila, říkala, ať ani nevolám na výsledky a dopo rovnou přijdu. Ano. Druhé mimoděložní. Rozloučila jsem se s myšlenkou přirozeného početí druhého potomka.
V lednu minulého roku, jsme absolvovali další pokus IVF. Pro vyšší šanci, jsem podstoupila scratching, hystologii … ze šesti vajíček, vydržely tři. Jedno jsme nechali vložit, dvě zamrazit. Celý cyklus trval od ledna do července, bohužel zase nic. Bylo mi to líto, ale brala jsem to tak, že to nemělo být a uklidňovala mě myšlenka, že už jedno krásné zdravé dítě mám. V květnu letošního roku, jsme se rozhodli naposledy zkusit štěstí a objednali se znovu na kliniku. Bylo to rychlejší, než jsem čekala a za týden jsme seděli v čekárně. Poslali nás na imunologii, co kdyby moje tělo vytvářelo protilátky? To se dozvíme 10.7.
Teď sedím na balkoně v Chorvatsku a říkám si, jak my ženský jsme vlastně silný 
co jsme schopny vše vydržet, zkousnout a dokázat Pokud bude vše v pořádku, což doufám, vyvíjí se vše stejně jako u prvního těhotenství. Moře, hormony, spousta kil na víc a zázrak. Přijde ten zázrak v den narozenin? Kdo ví. Moje Julinka si přeje sestřičku. Valinku. Moc prosí a schovává přede mnou hračky, se kterými si nehraje, aby je mohla dát Valince . (Skončily by ve sklepě, ale schovává je do teepee, pod polštář, pod postel, do skříně
Holky, neztrácejte naději! Věřím, že ten zázrak na každou z nás čeká. Že si nás ta dušička najde a svět bude zase krásnější A koho z vás teď IVF čeká, ozvěte se a dáme tu horskou dráhu pocitů společně Nejste v tom samy 
Káťa