V první části imunologického „seriálu“ jsme se podívali na to, co se v rámci imunologického vyšetření všechno provádí a také to, pro koho je toto vyšetření nejvhodnější. Dozvěděli jste se také, která centra (i kromě reprodukčních) vyšetření v rámci reprodukční imunologie poskytují. Komu by tento článek unikl, najdete zde.
Začali jsme také postupně poznávat jednotlivé protilátky. Přečtěte si více o protilátkách proti zona pellucida zde a v dnešním článku o protilátkách proti ovariím.
Co způsobují?
Ve vaječnících se produkují různé steroidní hormony. A právě proti buňkám (přesněji proti enzymu s klíčovou rolí při „výrobě“ steroidních hormonů), se mohou vytvářet protilátky a porušovat tak správné fungování celého cyklu a dozrávání vajíček. Dokonce to může vést i k předčasné menopause v v mladém věku.
U koho se objevují?
Tyto protilátky můžeme najít až u dvou třetin žen s předčasným selháním vaječníků nebo s některými autoimunitními či endokrinologickými onemocněními (např. systémový lupus).
Zvážit by se mělo toto vyšetření u žen se špatnou odpovědí na stimulaci, opakovaně neúspěšným IVF, nejasnou příčinou neplodnosti apod. Je totiž už dlouho známo, že u žen s vysokými hladinami těchto protilátek se často získá málo vajíček, je málo embryí a celkově je nižší počet dosažených těhotenství. Na druhou stranu slabě pozitivní tyto protilátky mohou být i u jinak zdravých žen, které i přirozeně otěhotní. Interpretaci výsledku tedy musí provádět odborník.
Protilátky se vyšetřují z krve a většinou je vyšetření hrazeno pojišťovnou.
Co s tím?
Léčba patří do rukou specialistů. Používá se tzv. imunosupresivní (imunitní reakci potlačující terapie), kam patří např. kortikoidy. Ze studií se zdá, že tyto protilátky ale jsou spíše jedním z mnoha faktorů přispívajících k neplodnosti ženy.
Zdroje
https://adoc.pub/algoritmus-pro-stanoveni-parametr-protilatkove-a-bunne-imuni.html