Endometrióza není „jen“ bolestivou menstruací, přestože je to jejím velmi typickým projevem. Jedná se o komplexní záležitost, ve které má své pole působnosti i fyzioterapie. O důležité roli fyzioterapeutické péče v léčbě endometriózy svědčí fakt, že aby nemocnice mohla usilovat o status endocentra (specializovaného pracoviště pro ženy s endometriózou), musí být součástí týmu fyzioterapeut – ideálně se specializací na gynekologii a pánevní dno. Fyzioterapií nemyslím v tomto případě jen cvičení a nějaké protahování. Součástí péče jsou i speciální manuální techniky, stejně jako práce s tělem a naším vnímáním těla.
Pokud bychom chtěli plně obsáhnout, v čem může být ženám s endometriózou fyzioterapie přínosem, byl by tento článek velmi dlouhý. Dnes se tedy podíváme na dvě velké kapitoly, které spolu úzce souvisí. Jsou jimi jizvy a napětí břicha.
A zase ta jizva…
Naprostá většina žen, která prochází léčbou endometriózy, má za sebou operaci (laparoskopickou). Třebaže můžeme mít pocit, že nám po laparoskopických vstupech zbývá na bříšku jen několik drobných jizev, je důležité tyto drobné jizvy opečovat.
Péči o jizvu považuji za jedno ze svých profesní poslání. Znovu tedy opakuji naprosto zásadní informaci. I laparoskopickým, i hezkým jizvám, je na místě dopřát pozornost (nejen tím, že ji namažeme). Přestože vzhled jizvy o jejím stavu mnohé vypovídá, není to, jak jizvička vypadá, to klíčové.
Klíčové otázky jsou jiné…
Je jizva pro naše tělo funkční nebo ji tělo v běžném pohybu neumí používat a je riziko, že si dlouhodobě pozměněnými pohybovými vzory ubližuji?
Je jizva citlivá tak akorát? Není přecitlivělá nebo necitlivá?
Umí jizva spolupracovat s hlubšími strukturami v těle nebo je k nim přilepená?
Cítím v jizvě či jejím okolí škubání, píchání či bolest?
Problematika jizev je velmi široká. Pokud by vás toto téma zajímalo více, další dva články najdete na mých webových stránkách – jeden článek je přímo o tom, jak je jizva s tělem a jeho fungováním propojená, druhá je přímo o gynekologických jizvách.
Neošetřené jizvy mohou v těle zvyšovat napětí (zejméns třeba v oblasti břicha) a uvnitř zhoršovat výživu tkání.
Napětí, uvolnění a srůsty…
S napětím břicha je u žen s endo velmi důležité pracovat. Zvýšené napětí břicha a podbřišku může přinášet zvýšenou bolestivost při menstruaci či třeba obtíže s otěhotněním.
Mimo práce s jizvami se v terapii také zabýváme prevencí srůstů či adhezí (slepení tkání), které opět mohou v těle vytvářet tahy a zvyšovat napětí. Srůsty a slepení tkání může vznikat pooperačně, i kvůli endometriotickým ložiskům, na které tělo reaguje jako na něco cizího – zánětem, stažením, které my vnímáme jako diskomfort či bolest.
Cílem naší práce je vrátit do pánve a bříška pohodu a dopřát této oblasti uvolnění, což je pro mnoho žen, které za mnou přichází, velkým oříškem. 🙂
Pokud vám byla diagnostikována endometrióza a snažíte se o miminko, které si dává na čas, fyzioterapie může být velmi vhodným prostředkem, jak tělu na této cestě pomoci. Fyzioterapie může být velkým pomocníkem při snaze o přirozené početí, je však vhodná i jako podpůrná terapie při IVF.
Článek pro nás napsala Mgr. Alžběta Motlová, více informací najdete na Facebooku nebo na webu www.zenskapece.cz