Jmenuji se Kateřina je mi 38 let a jsem podporou při neplodnosti a adopci. Zároveň autorkou projektu: Dítě ze srdce, ve kterém vystupuji pod jménem Kateřinna.
Naše cesta k miminku přirozeně a pomocí asistované reprodukce
Po roce tzv. snažení jsem navštívila svého gynekologa a chtěla se poradit co dál. Jak je tohle vůbec možné? Proč právě nám se tohle děje? Proč to nejde a ostatním ano?
Tehdy mi můj gynekolog sdělil, že můžeme začít řešit nemožnost počít na nejbližší klinice. Odebral mi krev, doporučil dvě kliniky, předal žádanku. Měla jsem pravidelnou menstruaci i ovulaci, žádné potíže mě netrápily. Antikoncepci jsem užívala téměř 8 let a v mých 26 letech ze dne na den vysadila.
V roce 2013 jsme se tedy svěřili do rukou kliniky v Ostravě. Tehdy mě vůbec nenapadlo dohledat si podpůrné přírodní metody. Cvičení, bylinky, posílit psychiku, vše co podpoří úspěšnost IVF. Nezabýval se tím můj gynekolog, ani na klinice. Prvotní pohovor s hlavním lékařem kliniky byl zcela v pořádku, vše důkladně vysvětlil, velice příjemný a lidský přístup. Klinika mu patřila. Cítili jsme naději, že jsme v dobrých rukou. Naději, že nám dopomohou k vysněnému miminku.
Později jsme zjistili, že tomu tak není. Za celou dobu jsme se s lékařem již nepotkali a začali platit za tzv. každý pozdrav. Z vyšetření mi nezjistili nic vážného, ani manželovi. V čekárně se zoufalé páry střídali jeden za druhým. Ten pocit důvěry, že víte, co lékař dělá, ale něco se vám nezdá. Nabízel nám různé cenové možnosti, jak nejlépe podpořit účinnost IVF. My tomu tak věřili, platili a stále se nedařilo a nedařilo. Ani po opakovaných pokusech.
Zklamání a co bude dál?
Částka se tedy vyšplhala za jedno IVF cca na 35 tisíc! Poté jsme si řekli dost. Dáme si pauzu. Byli jsme z toho unaveni. Velmi zklamaní. Poté přišla obrovská krize. Začala jsem mít pocit, že je život nespravedlivý. Nadávala jsem, byla naštvaná. Cítila jsem pocit nezájmu o mou osobu, že nejsem dostatečně milovaná a začala si to kompenzovat jinde.
Teď už vím, že jsem byla dostatečně milovaná, ale neuměla si toho vážit, protože jsem si nevážila sama sebe. Když jsem zahlédla těhotnou ženu vřelo to ve mně závistí a zuřila jsem. Tolik jsem chtěla otěhotnět, tak moc!
Nová naděje
Zaměřila jsem se tedy na jiné možnosti početí. V hlavě jsme měli ještě myšlenku dalšího IVF, ale na jiné klinice. Kamarádka mi doporučila hormonální jógu i Mojžíšové metodu, na kterou docházela. Moc si jí chválila. Také jak se cítí skvěle a zpevnilo se jí pánevní dno. Dala jsem tedy na ní. Poctivě pravidelně cvičila pod dohledem zkušené terapeutky a poté doma.
Dále jsem si dohledala kurz hormonální jógy a zaplatila si celodenní školení. Sestavu jsem pravidelně cvičila doma. Mezitím jsem užívala bylinky, dohledala si četbu, podstupovala terapie. Snažila se posílit a uklidnit svou mysl. Cítila jsem se lépe. Ale to nejdůležitější, to miminko stále nepřicházelo.
Jak to s Katkou dopadlo? To si můžete přečíst na jejím webu zde
Reklama
