Naše cesta k miminku

Naše cesta k miminku začala v létě roku 2017. Vysadila jsem antikoncepci, nakoupila ovulační a těhotenské testy a říkala si jak jednoduché to bude. Opak byl ale pravdou…

Trošku nás na začátek představím. Mě je 32,5 a muži 41. Již od počátku mé menstruační éry jsem ji měla velmi silnou a bolestivou. Na gynekologii jsem byla již v dětství, kde mi lékařka řekla, ať si na to zvyknu, že prostě menstruace bolí.

V červnu 2018 jsem šla na preventivní prohlídku na gynekologii. Stěžovala jsem si na bolesti v podbřišku, které se neustále stupňují a také že se nám nedaří miminko. Lékař mi při břišním UZ řekl, že nevidí žádný problém a dal mi jen léky na bolesti. Vaginální ultrazvuk vůbec nepoužíval a já ho tudíž ani neznala. Řekl mi ať přijdu za rok zase na prevenci. V listopadu 2018 jsem se odhodlala a přešla na jinou gynekologii. Při prvním vyšetření se zjistilo, že mám 4 cysty z toho největší 7×5 cm a poslala mě do nemocnice, aby mi udělali Laparoskopii. Tam jsem dostala termín až na 1/2019

Při laparoskopii zjištěna Endometrióza, neprůchodné vejcovody a jako jediná možnost početí navrženo IVF. Protože měla nemocnice zajištěnou „spolupráci“ s jedním z CAR tak mě tam ihned odeslali. Týden po operaci už jsem byla u nich. Na termín se čeká 4 měsíce, mě tam protlačili hned. Já v té době o ivf nic nevěděla, tak se mi ani tento postup nezdál divný. Místní lékařka navrhla dlouhý protokol, který se táhl přes 2,5 měsíce. Bohužel téměř ihned po operaci se cysty vrátily. 3 týdny po výkonu jsem měla 3 zpět na stejných místech. I přes vyhlášenost lékařky z místního Car, mě dokázala předávkovat hormony na potlačení funkce vaječníků, a tudíž hormonální stimulace nedopadla vůbec dobře. Neměli jsme ani jedno embryo. Místo omluvy jsme se dočkaly návrhu na darovaná vajíčka, že víc toho pro mě udělat nemůže. Z CAR jsme odešli a museli si dát pauzu.

V listopadu 2019 jsme začali novou stimulaci v jiném Car. Bohužel ani zde to nedopadlo dle našich očekávání. Plno slibů od vedoucího kliniky, ale bohužel výsledky žádné. Za obrovskou sumu peněz se povedlo zamrazit jedno embryo, které jsem si nechala v následujícím cyklu zavést. 1/2020 pro nás začal velmi krásně. Vidina brzkého transferu pro nás byla motivace, že vše se v dobré obrátí. Již 6. den po transferu jsem měla pozitivní test a myslím, že v tu chvíli na světě nebyl šťastnější člověk. Ovšem nadšení netrvalo moc dlouho. 10. den jsem šla na krev a vše šlo jako po másle. 14. den ale těhotenský test zeslábl a krev se také o krapet snížila. Naše radost trvala pouze do konce ledna, kdy jsem začala krvácet a těhotenství bylo uzavřené jen jako biochemické.

Následovala série vyšetření, protože již před počátkem stimulace v novém CAR jsem hlásila výrazné bolesti v podbřišku a bála se co se tam děje. Jenže lékařům z CAR šlo bohužel jen o výdělek a mé problémy nebrali vážně. Dostala jsem se do Endometriózové poradny, kde hned z prvního vyšetření bylo patrno, že mám veliký problém. Po expertním UZ jsem dostala termín k operaci na 9/2020. Závěr hluboká infiltrující endometrióza, ovariální endometrióza a adenomyóza.

Před operací jsme měli ještě zkusit minimální stimulaci a případně schovat embrya, která by počkala až se zotavím z operace. Bohužel bylo jen jedno a z něj zase biochemické těhotenství. Při operaci odstraněna všechna ložiska endometriózy, zjištěna průchodnost jednoho vejcovodu i když s latencí. Nasazeny hormony na 3 měsíce abych se stihla zahojit před případnou snahou o početí. Bolesti bohužel přetrvávají i po operaci. Na pooperační kontrole po 3 měsících zjištěna opět cysta a zvětšená děloha. Jediné lékařem navrhované řešení je udělat si hodně dětí a pak vyndat dělohu. Jo, co já bych dala alespoň za jedno miminko. Ale my se nezdáváme, miminko si k nám cestu najde. V tuto chvíli beru doplňky stravy, vitamíny a bylinné čaje na podporu početí. Chtěla bych se očistit od všech hormonů a dát tělu šanci na přirozené početí. Další ivf máme v plánu v září, ale snad už k němu nedojde .

Během naší cesty jsem si musela mnoho vyšetření sama vyžádat anebo zařídit. Opravdu se nebojte a pokud si myslíte, že je možnost něco udělat jinak tak neváhejte a vše si obvolejte a zjišťujte. Díky své „urputnosti“ jsem přišla na řadu zdravotních problémů, které se snažím vyřešit. Když bude zdravá maminka, pak bude zdravé a šťastné miminko. Bohužel endometrióza se ráda vrací a je to boj do konce života. Ale já budu bojovat dál….

Pokud by jste chtěli vědět víc, nebo podrobnosti tak navštivte můj IG profil ivf_cesta_k_miminku

Lucka

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *