Acidum folicum
Co to je?
Vitamin skupiny B (B9), ve vodě rozpustný. Účinky v organismu mají hlavně sloučeniny, které z ní v rámci metabolismu vznikají. Jedná se zejména tzv. metafolin (5-methyltetrahydrofolát). To probíhá v játrech za pomoci různých enzymů. Potřeba kyseliny listové se v těhotenství zvyšuje (dvoj- až trojnásobně, tj. 0,4 – 0,6 mg denně), a její dodávka ve stravě matky obvykle není dostatečná.
Když je jí málo…
Nedostatek kyseliny listové rozdělujeme na relativní (při poruchách metabolismu kyseliny listové, např. při mutaci MTHFR) a absolutní (snížený příjem ve stravě). Je prokázané spojení nedostatku kyseliny listové s patologiemi v těhotenství (zejm. rozštěpové vady neurální trubice), přesný mechanismus není znám. Význam má všude tam, kde dochází k rychlému dělení buněk (krvetvorba, normální růst a vývoj plodu).
Jak ji tělu dodat?
Přirozeně se vyskytuje v listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta), v hrášku, fazolích, slunečnicových semenech, kvasnicích, z živočišných produktů – v játrech, ledvinách. Pozor! Tepelným zpracováním se zničí až 95 % kyseliny listové.
Podání aktivního metabolitu kyseliny listové (metafolinu) může mít u některých žen lepší účinnost než podávání prosté kyseliny listové.
V čem by měla pomoci a proč je tak důležitá?
- metabolity kyseliny listové jsou nezbytné pro syntézu nukleových kyselin v buněčném jádře a syntézu aminokyselin
- napomáhá normální funkci imunitního systému a normální krvetvorbě
- normální růst a vývoj plodu
- její podávání (před otěhotnění a po dobu minimálně do konce 1. trimestru ev. až do porodu) snižuje riziko vzniku rozštěpových vad neurální trubice u plodu, studuje se i vliv na snížení rizika vad urogenitálního traktu a srdečních vad plodu
- zásadní fáze vývoje neurální trubice probíhá v časné fázi těhotenství (2. – 3. týden po otěhotnění), kdy žena ještě nemusí o těhotenství vědět – proto je doporučováno užívání kyseliny listové ještě před plánovaným otěhotněním a dále minimálně do skončení 1. trimestru
- plod neumí kyselinu listovou vytvářet, je v přísunu kyseliny listové závislý na matce
- relativní nedostatek metafolinu může vést (spolu s některými dalšími mechanismy, jako je např. infekce, k narušení normální funkce výstelky cévní stěny (odborně nazýváno endotelová dysfunkce) a jejím důsledkem může být narušení průtoku krve malými cévami (mikrocirkulace) na úrovni placenty; role této dysfunkce je zkoumána např. u opakovaných potratů, nitroděložního zpomalení růstu plodu (IUGR), nitroděložního úmrtní plodu (IUFD), předčasného porodu atd.
Kdy není kyselina listová vhodná?
- U nositelek MTHFR mutací, které mají „ problém“ s přeměnou kyseliny listové na aktivní metabolit metafolin, se doporučuje podávání již „naštěpené“ kyseliny listové. Někdo preferuje podávání těchto preparátů i u žen, které nemají MTHFR mutace vyšetřené
- Trpíte-li anémií (chudokrevností) a není zjištěna její příčina
- Obezřetnosti je třeba u epilepsie
V jaké formě se používá?
Tablety kyseliny listové nebo součást vitaminových preparátů (buď s kyselinou listovou nebo s metafolinem)
Kolik stojí?
30,- až 1200,- dle typu preparátu
Pokud trpíte chronickým onemocněním nebo užíváte medikaci, poraďte se o vhodnosti užívání se svým ošetřujícím lékařem.
Zdroj: Koucký M., Patologie kyseliny listové a těhotenství, Prakt. Lékáren. 2011; 7(4): 166-170
Reklama
