Krevní skupiny – proč jsou důležité?

Krevní skupiny jsou zajímavou kapitolou, která se týká lidského těla. Dokonce mají vliv i na těhotenství a novorozence. 

Proč se o ně vlastně zajímáme? 

Toho, co se popisuje u krevní skupin, je velmi mnoho, dnes se podíváme na to nejznámější a to AB0 systém – tedy krevní skupiny A, B, AB a 0.

Nejdůležitějším tématem v této souvislosti je hlavně IVF s darovanými buňkami. Pokud byste totiž nechtěli, aby dítě vědělo tuto informaci, je vhodné vybrat dárce/dárkyni, která bude mít stejnou krevní skupinu jako jeden z rodičů. To totiž není vždy pravidlem řešit jako první kritérium výběru. 

Druhou věcí je vliv inkompatibility mezi matkou a novorozencem. To znamená, že jejich krevní skupina je rozdílná. U AB0 systému to tolik nevadí, většinou miminko mívá maximálně trochu horší průběh novorozenecké žloutenky a závažnější komplikace jsou velmi vzácné. 

Podle čeho se určuje skupina?

Krevní skupina A, B, AB a 0 se určuje dle přítomnosti antigenů – tzv. aglutinogenů A a B na membráně červených krvinek. V krevní plazmě jsou obsaženy protilátky – tzv. aglutininy (anti-A, anti-B). Při podávání krve (transfuze) nesmí člověk dostat takovou skupinu, proti které má v sobě protilátky. 

Skupina A 

Červené krvinky na sobě nesou aglutinogen A; v plazmě tvoří protilátky – aglutinin anti-B. 

Skupina B

Červené krvinky na sobě nesou aglutinogen B; v plazmě tvoří protilátky – aglutinin anti-A. 

Skupina AB 

Červené krvinky na sobě nesou oba aglutinogeny; v plazmě netvoří žádné protilátky.

Skupina 0 

Červené krvinky na sobě nemají ani jeden aglutinogen, na membráně červených krvinek lze najít tzv. antigen H (někdy je skupina 0 nazývána skupinou H); v plazmě tvoří obě protilátky -aglutininy (anti-A i anti-B).

Jaké je zastoupení krevních skupin v evropské populaci?

 A 45 %, B 16 %, AB 6 %, 0 33 %.

V jiných částech světa je zastoupení odlišné.

A teď něco o genetice…

Geny ovlivňující dědičnost krevních skupin se nalézají na 9. a 19. chromozomu.

Alely (konkrétní formy genů vyskytující se ve dvojicích), které vedou k tvorbě aglutinogenu A či B jsou vůči alelám, které aglutinogeny netvoří (skupina 0), dominantní. To znamená, že vždycky nad skupinou 0 zvítězí a znak dané skupiny se projeví. Pokud se sejdou A a B, nic se neděje, projeví se znaky oba a člověk má pak skupinu AB. 

Formy krevních skupin jsou tedy např. u skupiny A – AA a A0. To my ale na pohled nevidíme a oba lidé mají skupinu A. Jen při rozmnožování mohou předat buď A nebo 0. Není tedy nic divného, že dva lidé se skupinou A mají dítě s krevní skupinou 0.

To, které krevní skupiny mohou mít vaši budoucí potomci, najdete na níže uvedených obrázcích.