Cesty osudu 1

Ahoj,

náš příběh nebyl zdaleka tak dlouhý, jako některé bývají. Ale i tak byla cesta někdy dost těžká. Když mi bylo 18, otěhotněla jsem s bývalým přítelem. Bohužel (na jednu stranu, díky bohu) to bylo mimoděložně a byl mi odebrán pravý vejcovod. Tenkrát jsem to úplně tolik neřešila, ale asi o rok později,  jsem si řekla, že bychom se mohli začít snažit. Pořád se nic nedělo, už jsem začínala být nešťastná, že jsem opravdu neplodná, jak říkali v nemocnici.

Bývalý přítel nechtěl ani na spermiogram a o IVF nechtěl slyšet, takže náš vztah,, díky bohu, zanedlouho skončil. Po nějaké době jsem poznala tatínka mojí holčičky a svého manžela ❤️. Dělali jsme spolu v mé první práci, dlouho jsme se neviděli. Ale osud tomu chtěl jinak a naše cesty se spojily. Byli jsme spolu chvíli přes rok, když jsme začali řešit IVF. Oba jsme si miminko moc přáli a v podstatě od začátku jsme se nehlídali. Zhruba po půl roce jsem si dělala i ovulační testy, měřila teplotu, hlídala každý plodný den.

Když se tedy asi po 14 měsících nehlídaného sexu, a zhruba půl roku opravdu usilovného snažení, nic nedělo, začala jsem to na gynekologii řešit. To byl leden 2021. Celou dobu mě doktorka ujišťovala, že je u mne vše v pořádku. Manžel měl tedy obavy, že je problém u něj (v pubertě prodělal torzi varlete). K našemu překvapení je manžel naprosto zdráv, ba naopak. Spermie jsou v perfektním stavu, dokonce mu řekli, že takové dobré výsledky dlouho doktor neviděl. Bylo tedy jasné, že problém je u mě.

Zkusili jsme 3x inseminaci, první byla fakt šílená. Po Ovitrelle jsem zkolabovala. Celý den jsem nervama moc nejedela a ani moc nepila. A to z celého toho stresu, že si mám píchnout injekci sama. První IUI neúspěšné (únor 2021), druhé IUI neúspěšné (březen 2021). Třetí IUI se v den D zrušilo, protože dominantní folikul byl zakrvácený. Absolutně nevím z čeho a nevěděl to ani doktor.

Dál už jsme s manželem IUI zkoušet nechtěli. Hlavním důvodem bylo podezření na srůsty i na druhém vejcovodu, a tak jsme měli v květnu 2021 pauzu. V červnu 2021 jsem začala stimulovat na své první IVF. Bylo pro mě naprostým hororem, že si opět mám sama píchat injekce (při IUI jsem si pak nechala Ovitrelle píchat na klinice). První aplikace Gonalu proběhla tedy na gynekologické ambulanci, kdy jsem se doma hodinu třásla a nedokázala si injekci aplikovat. Další injekce byly už lepší, píchal mi je doma manžel. On nemůže vidět ani jehly v televizi, ale tohle zvládl neskutečně skvěle a já jsem mu za to moc vděčná.

A tak byla desetidenní stimulace – 5 dní Gonal a dalších 5 dní Gonal+Cetrotide, zakončeno 2x decapeptylem. Po tom jsem teda myslela večer, že bude po mně, bylo mi šílené vedro. V sobotu proběhl odběr. Vždy špatně snáším narkózu a tehdy tomu samozřejmě nebylo jinak. Po probuzení jsem tam byla asi 3 hodiny. Neustále jsem zvracela a nemohla se ani zvednout. Nakonec jsem byla propuštěna domů a manžel se o mě krásně postaral. Večer mi ještě zavolal dr z kliniky, který prováděl odběr. Aby se zeptal, zda je vše v pořádku.

Odebráno bylo 19 vajíček, 11 bylo zralých, 9 jich oplodnili a do 5. dne vydržela 3 embrya. Já samozřejmě zvědavá jsem chtěla vědět, jak skvělé jsou. Doktor řekl průměrné, že nejsou ani nejlepší a ani nejhorší. Všechny 3 zamrazili a na KET se šlo v srpnu 2021. Ještě jsme stihli společnou krásnou dovolenou. Když jsme tam jeli, tak všichni říkali, jak si zpět přivezeme miminko. No, samozřejmě by mi to vůbec nevadilo, ale miminko se nekonalo, a tak nás o 3 týdny po dovolené čekal ket. V den D, 23 srpen 2021, se to konečně stalo. Dostali jsme naší bublinku. Po KET jsem asi 15 minut ležela na křesle, po celou dobu u toho všeho byl manžel semnou a držel mě za ruku.

Proto, aby se zadařilo, jsem udělala naprosté maximum. Byla jsem na rovnání kostrče, pila jsem 100% ananasový džus, měla jsem 5 dní nohy v teple, používala CBD (hlavně proti stresu v době po IVF, při stimulaci jsem zhubla 7kg) a zakončila to pověstným McDonaldem.

Pokračování příště… a to zde

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.